Minulý týden, v úterý 14. 10., byly zveřejněny další vyhlášky doplňující zákon č. 264/2025 Sb. o kybernetické bezpečnosti (ZoKB). Nový ZoKB implementuje do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a rady (EU) 2022/2555 známou jako NIS2. ZoKB nabyde účinnosti k 1. listopadu 2025 a současně nabydou účinnosti také s ním spjaté vyhlášky, včetně:
Návrhy vyhlášek byly zveřejněny již dříve, a bylo tak možné se dopředu s jejich obsahem seznámit a připravit se. Vyhlášené znění se nicméně mírně liší a obsahuje několik úprav. Ačkoliv se zpravidla jedná jen o úpravy kosmetické, některé změny mohou mít zásadní dopad.
Tato vyhláška upravuje hlášení údajů a incidentů NÚKIB skrze online portál.
Změny v této vyhlášce jsou především kosmetického rázu – prohození slov „formulář“ a „hlášení“ nebo zkrácení „členských států Evropské unie“ pouze na „členských států“. Příjemnou úpravou je rozšíření §1 o popis, o čem odkazované paragrafy pojednávají. Jedinou významnou změnou je, že v hlášení kybernetického incidentu už není nutné uvádět výčet všech poskytovaných regulovaných služeb, nýbrž stačí pouze identifikační údaje poskytovatele (§4 odst. 1).
Samotná vyhláška se téměř vejde na jednu stranu A4. Definuje regulované služby a upravuje rozdělení poskytovatelů do režimu nižších a vyšších povinností. Služby a režimy jsou posléze upravovány v přílohách. V samotné vyhlášce byla pouze mírně upravena metodika přepočtu částek v EUR na CZK pro naplnění definice malých a středních podniků. právě v nich se objevily některé změny:
Veřejná správa (tabulka 1)
Energetika – Elektřina (tabulka 2)
Energetika – Teplárenství (tabulka 5)
Vodní a odpadové hospodářství (tabulky 10 a 11)
Jednou z nejdůležitějších vyhlášek je vyhláška upravující obsah, způsob zavádění a provádění bezpečnostních opatření pro regulované služby v režimu vyšších povinností.
Napříč celým textem vyhlášky došlo k nahrazení slova „zejména“ za „alespoň“, čímž se všechny vyjmenované požadavky staly z pouhého doporučení, povinným základem.
Z §2 byla vyjmuta definice významné změny. Odstraněna byl také paragraf (původně číslo 3) o povinnosti zavést opatření v nezbytné míře. Tuto povinnost ukládá přímo ZoKB, jak připomíná NÚKIB [1]. Tím se změnilo číslování paragrafů, které se poté propsalo do celé vyhlášky.
Významnou změnou (v §5) je odstranění úlevy pro osoby s vysokoškolským titulem. V návrhu vyhlášky stačil absolventovi vysoké školy pouze 1 rok praxe. Nyní není na titul kladen zřetel a u všech rolí (manažera, architekta i auditora) jsou požadovány 3 roky relevantní praxe. „Podle LRV to bylo neodůvodněné omezení,“ píše ve svém příspěvku Adam Kučínský z NÚKIB [1].
Nová vyhláška připouští, že lidé dělají (nevědomky) chyby a nestaví chybování mimo zákon. Nové znění §6 odst. 5 věty e) nevyžaduje, aby informace v bezpečnostní politice a dokumentaci byly správné. Původní znění slovíčko „správné“ obsahovalo.
Nové znění [§9 odst. 2 věta d) a §16 odst. 3 věta a)] také připomíná, že nestačí přijít na řešení a nápravná opatření, ale je dobré (a teď i povinné) nápravná opatření zavést, a to bez zbytečného odkladu.
Na konec došlo ke změně pořadí příloh. Při přehazování příloh se ovšem ztratila příloha s doporučenými požadavky pro výbor pro řízení kybernetické bezpečnosti a bezpečnostní role. Ta obsahovala výčet klíčových činností role, výčet znalostí, zkušeností, vzdělání a praxe, relevantních certifikací a dalších podmínek pro danou roli. Jelikož nebyla příloha závazná, plánuje NÚKIB vydat doporučení jako podpůrný materiál [1]. Naopak v příloze 1 byly rozšířeny příklady kategorizace ochran.
Druhou z nejdůležitějších vyhlášek je vyhláška upravující obsah, způsob zavádění a provádění bezpečnostních opatření pro regulované služby v režimu nižších povinností.
První faktickou změnou je stejně jako ve vyhlášce č. 409/2025 Sb. vyřazení paragrafu (původně číslo 3) o povinnosti zavést opatření v nezbytné míře. Tuto povinnost ukládá přímo ZoKB, jak připomíná NÚKIB [1]. Tím se změnilo číslování paragrafů, které se poté propsalo do celé vyhlášky.
Nově upravený §8 odst. 2 rozšiřuje povinnost zavést autentizační mechanismus využívající vícefaktorové ověření nebo model zero-trust také na technická aktiva. Dříve se odstavec vztahoval pouze na řízení identit uživatelů a administrátorů. Stále je možné do doby zavedení takového mechanismu používat klíče, respektive, než dojde k zavedení klíčů, používat silná hesla.
Ne moc šťastným vylepšením, bylo přidání slova „dobu“ do §11 věty b), čímž se změnil význam sdělení. Z původní formulace: „[Povinná osoba] omezí odchozí a příchozí komunikaci na perimetru komunikační sítě na nezbytně nutnou pro řádné zajištění poskytování regulované služby,“ na „[Povinná osoba] omezí odchozí a příchozí komunikaci na perimetru komunikační sítě na dobu nezbytně nutnou pro řádné zajištění poskytování regulované služby,“ Touto změnou se význam přenesl z „povolení pouze nezbytné komunikace“ na „povolení veškeré komunikace, ale pouze po omezenou, nezbytně nutnou dobu“. Třetí možnou interpretací je, že je povolená veškerá komunikace a pouze po nezbytně nutnou dobu je komunikace omezená.
Smutnou změnou je odebrání příkladů z přílohy č. 1, která představuje tabulku pro zavádění a vyhodnocování bezpečnostních opatření.
V příloze č. 2, která upravuje požadavky na smluvní ujednání s dodavateli, došlo k úpravě bodů i) a n). Nově je možné domluvit se, jestli se budou používat bezpečnostní politiky subjektu, dodavatele nebo jejich mix bezpečnostních politik obou stran. Nově budou muset smlouvy povinně obsahovat ujednání o dodržování pravidel bezpečného vývoje. Zpřesnění procesu zohlednění hrozeb a zranitelnosti spojených s dodavatelem se věnuje i upravená formulace §3 odst. 5.
[1] Adam KUČÍNSKÝ – LinkedIn post, 21. 10. 2025
© Sec4good, s.r.o., zapsaná v OR vedeném u městského soudu v Praze, v oddíle C 378876.